Čapí hnízdo

Čapí hnízdo

Čapí hnízdo bylo mých dětí, tvrdí Babiš. Ale neukáže papíry, které to dokládají

Stačilo by málo, aby Andrej Babiš dokázal jednou provždy utnout dohady, komu patřila dnes už proslulá farma Čapí hnízdo v době, kdy získala 50milionovou evropskou dotaci. Jestli skutečně patřila jeho dětem, jak dnes vicepremiér a předseda hnutí ANO tvrdí, aby rozptýlil podezření, že v roce 2008 schválně zatemnil vlastnickou strukturu farmy, a dosáhl tak v roli miliardáře na dotaci pro začínající firmy.

Babiš ale nechce zveřejnit dokumenty, které by potvrzovaly jeho poslední verzi, s níž přišel předminulý týden ve sněmovně: že sice Čapí hnízdo z velké části financoval, ale fakticky že to byl projekt jeho dcer a bratra jeho partnerky.

HN hned druhý den po Babišově projevu před poslanci požádaly, aby ministr financí ukázal listiny, v nichž jsou dcery uvedené jako akcionářky farmy na Benešovsku, která stála celkem 450 milionů. Mluvčí ANO Lucie Kubovičová nejdřív uvedla, že zjistí, jestli k tomu Babiš bude ochotný. Ani přes urgence však do včerejška jasně nezaznělo, jestli je Babiš ochoten to udělat, nebo ne.

Přitom papíry dokládající, komu patřily akcie Čapího hnízda v době udělení dotace, s největší pravděpodobností existují.

Kdo podepsal plné moci?

Když Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy v létě 2008 o dotaci rozhodovala, mělo Čapí hnízdo akcie na majitele. Tedy formu vlastnictví, která je dnes už zrušená. Kouzlo anonymních podílů je známé: patřily tomu, kdo je zrovna drží v ruce – nikde nebyly registrované. Na valných hromadách firmy tehdy zastupoval tyto skryté akcionáře Babišův častý advokát Václav Knotek. K tomu musel mít od Babišových dcer plné moci, které si obvykle advokáti i firmy z opatrnosti archivují.

Navíc podle zákona o praní špinavých peněz musí advokáti vést doklady o tom, že identifikovali klienty, s nimiž vstupují do obchodního vztahu. „Tyto informace pak musí podle zákona uchovávat po dobu deseti let,“ upozorňuje Janusz Konieczny z Nadačního fondu proti korupci. Takže i na těchto potvrzeních by měla být uvedena jména Babišových dcer. A ještě jeden detail: komu patřil rodící se luxusní projekt, by mělo být zjistitelné z účetní závěrky za rok 2008. Jenže v obchodním rejstříku chybí. Údaje z dalších let tam už jsou, ovšem bez zákonem vyžadovaných údajů, kdo drží více než 20 procent podílu. Na druhou stranu je pravda, že tuto povinnost mnoho firem neplní.

Nemluvil pravdu kvůli rodině

Kauza Čapího hnízda se tedy dnes rozděluje na dva příběhy, které spolu úzce souvisí. Zaprvé je tu otázka, jestli Babiš znovu mlžil, když ve sněmovně odhalil dřívější skutečné vlastníky Hnízda. Předtím nemluvil pravdu: tvrdil, že donedávna neměl s projektem nic společného, přestože indicií, že šlo od počátku o jeho firmu, bylo mnoho. Například to byl Babišův Agrofert, kdo dal Hnízdu injekci 400 milionů. Agrofertu také patřily pozemky pod stavbou. A neobvyklou stavbu navrhl Babišův oblíbený architekt Jiří Javůrek. Nadto Babiš v televizním dokumentu Víta Klusáka loni prohlásil, že Čapí hnízdo bylo to nejlepší, co vymyslel. Do té doby říkal, že k němu přišel teprve nedávno. „Proč jsem nechtěl říci jména akcionářů? No protože jsem nechtěl ohrozit svoje děti. Svoji rodinu! To je to nejcennější, co mám! Proto jsem se ne vždy vyjadřoval správně. Nemohl jsem říct pravdu! Toto přece musí každý rodič pochopit!“ vysvětloval emotivně Babiš poslancům.

A za druhé: kdo Čapí hnízdo před osmi lety ovládal, bude důležité zjištění i pro českou policii a evropský protikorupční úřad OLAF, které okolnosti přidělení dotace vyšetřují. Což teoreticky může v krajním případě skončit až trestním stíháním, případně rozhodnutím o vrácení dotace – pokud se potvrdí podezření, že zastírání vlastníků mělo v roce 2008 sloužit jen k tomu, aby Čapí hnízdo zůstalo ve hře o dotaci pro malé a střední podniky. A proto Babiš nebo jeho manažeři vytvořili novou společnost, formálně nenapojenou na Babiše a peníze Agrofertu.

Žádný audit ani kontrola nenaznačily, že by dotace byla čerpána v rozporu s podmínkami EU,“ namítá Babiš. „Jsem přesvědčený, že vlastnictví společnosti Farma Čapí hnízdo nemělo žádný dopad na získání dotace. Dokonce podle dotačních specialistů jsem já osobně, a ne společnost, mohl být stoprocentním akcionářem farmy. Je to nelogické, ale je to tak,“ říká Babiš.

Formálně v pořádku, zákon trpí

Ovšem existuje přinejmenším jeden důležitý judikát českého soudu, který podobné triky s vlastnictvím označil za porušování zákonů. Už v roce 2004, čtyři roky před dotací pro Čapí hnízdo, řešil Nejvyšší správní soud případ podnikatele, který si stěžoval na příliš tvrdý přístup finančních úředníků (mimochodem, dotace se řídí podobnými pravidly jako daně). Muž si založil občanské sdružení a posílal mu peníze, čímž si snižoval základ daně. Jenže z těchto darů pak klub platil podnikatelově rodině výlety, vstupenky na kulturní akce nebo dětem dojíždění do školy.

Navenek bylo vše podle zákona – podnikatel klub neovládal. I soudci to uznali, ale přesto podnikatele nechali daň doplatit. „Protože takové chování má povahu zneužití práva,“ vysvětluje advokát Jan Vych z kanceláře Vych & Partners.

* 50 mil. korun činila dotace EU, kterou získala farma Čapí hnízdo. Vyšetřuje ji česká policie i protikorupční úřad EU.

* Proč jsem neřekl jména akcionářů? Nechtěl jsem ohrozit svoje děti, to je to nejcennější, co mám. Andrej Babiš ministr financí a předseda ANO

Zdroj: Hospodářské noviny

Kontaktujte nás