Nová pravidla pro zakázky: rychleji, snáz, průhledněji

Nová pravidla pro zakázky: rychleji, snáz, průhledněji

Když chce starosta Karel Chmel vypsat veřejnou zakázku, má na to dva lidi – sebe a svého zástupce. „Odborně na to nemám, potřeboval bych, aby se pravidla zjednodušila. Nebo nějakou kuchařku, jak postupovat,“ stěžuje si starosta obce Želiv na Vysočině s 1100 obyvateli.

Ve veřejných zakázkách se letos protočí kolem 600 miliard a jejich rozdělování dostane od příštího roku nová pravidla. Zákon, jenž vznikl na ministerstvu pro místní rozvoj, má mimo jiné vyřešit přesně to, o čem mluví starosta Želiva. Tedy udělat soutěžení zakázek „user friendly“ pro úřady a města, ale i pro firmy. A také výběr vítězů zakázek zrychlit. „Myslím, že je to nejdůležitější zákon téhle vlády,“ říká ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO).

Všichni se budou učit

Otevřít zakázkový zákon je pro každou vládu loterie: je jen málo norem, v nichž jde o tolik set miliard a zároveň citlivou politiku. Česko navíc zákon musí přijmout do jara, protože jsou v něm zapracované povinné unijní směrnice – jinak nás Brusel odstřihne od dotací. Po devíti měsících práce na ministerstvu vznikl zákon, který má být podle Šlechtové pro všechny užitečnější. Například podle průzkumů dnes 75 procent měst a úřadů posuzuje vítěze jen podle ceny, ne podle kvality. Zákon to sice nepřikazuje, pro úřady je to ale nejjednodušší způsob – nemusí se pak složitě dohadovat o způsobu hodnocení u antimonopolního úřadu.

„Zadavatelé zlenivěli a mají strach z kanibalismu neúspěšných uchazečů, kteří napadají právě ta subjektivní kritéria. Proto jsme do zákona dali natvrdo, že si mají určit i jiná kritéria,“ uvedla Šlechtová. Těmi může být například ekonomická výhodnost, sociální dopady či vliv na životní prostředí.

Naopak expert na zakázky Jiří Skuhrovec z Centra aplikované ekonomie trochu pochybuje, jestli nový zákon nebude mít spíš opačný efekt, podobný poslední velké změně v roce 2012: tehdy se zadavatelé zakázek lekli, přestali soutěžit a vyčkávali, jak se zákon projeví. „Všichni se zákon budou učit. Myslím, že první rok bude pekelný,“ odhaduje Skuhrovec.

Zákon významně zvyšuje limit pro stavební zakázky, které lze soutěžit v takzvaném zjednodušeném podlimitním řízení. To je případ rychlejšího výběru firmy, kdy nyní stačí například oslovit pět předem zvolených firem. Až dosud mohly úřady mírnější pravidla využívat jen u stavebních prací do 10 milionů, teď ministerstvo limit zvýšilo na 50 milionů. „U tohoto typu řízení jsou především kratší lhůty. Zaprvé to povede k tomu, že firmy budou své nabídky u projektů za desítky milionů spíš tipovat, protože budou mít málo času. A zadruhé hrozí, že se dá vědět dopředu jedné firmě, jež bude mít čas se na to pořádně připravit,“ myslí si poslanec Jan Farský (Starostové).

Další novinkou v zákoně je, že na zastupování u soudu, před arbitráží nebo při rozhodčím řízení se už nebude muset vypisovat soutěž. Právě na tohle si často města i úřady stěžovaly: že když mají opravdu složitý spor a vypíšou na něj soutěž, nejlevnější nabídka obvykle bývá od začínajících právníků. „Často pak slýchám: ,Chceme jen vás, protože s vámi máme dobré zkušenosti. Ale bojíme se, že nás nakonec bude zastupovat nějaký elév,‘“ potvrzuje advokátka se specializací na městskou agendu Jana Zwyrtek Hamplová.

Na druhou stranu je tady argument z éry ministra dopravy Aleše Řebíčka (ODS), proč být u advokátských služeb zadávaných „z ruky“ ostražitý. Řebíček si najal advokáty za stovky milionů. Tajil, zač je platí. Nakonec se ukázalo, že je používal i na sepisování obyčejných smluv na pronájem ministerské kantýny.

Úřady už také nebudou muset ze soutěže vyřadit firmu, která v nabídce udělá formální omyl. „Setkali jsme se s mnoha případy, kdy jsme museli vyřadit nejvýhodnější nabídku kvůli administrativní chybě,“ říká šéf ministerského odboru veřejných zakázek Vlastimil Fiedler.

„Český zvyk – udáváme se“

Zákon by měl také zabránit tomu, aby si firmy účelově stěžovaly u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Než úřad rozhodne, často mezitím propadne termín pro získání evropské dotace, z níž se měla zakázka zaplatit. „To, jak se tady udáváme, je jedním z důvodů, proč nestíháme čerpat evropské dotace. Proto do zákona dáváme i poměrně vysoké kauce,“ upozorňuje ministryně Šlechtová.

Kauce, kterou musí firma při stížnosti složit, může být dnes až desetimilionová. Ale zatímco nyní z ní při neúspěšné stížnosti propadne státu 20 procent, nově to má být 35 procent. Ministerstvo také původně navrhovalo, že si zakázky z evropských peněz přezkoumá úřad, který dotaci poskytl. Tedy že antimonopolní úřad do těchto stížností nebude vůbec zasahovat. Advokát Jan Vych z kanceláře Vych and partners si myslí, že by tohle opatření nic nepřineslo. Zatímco ÚOHS může dát zadavateli zakázky pokutu, dotační úřad by při neférové zakázce mohl jen stopnout evropské peníze – nic víc. „A to přece není žádný trest,“ říká Jan Vych.

600 miliard se letos podle odhadů utratí ve veřejných tendrech.
Loni to bylo 577 miliard korun.

.

185 dní je dnes průměrná doba velké veřejné soutěže
otevřené všem zájemcům.

.

CO SE ZMĚNÍ V ZÁKONĚ

NEPOVINNÉ KOMISE Zadavatelé už nebudou muset mít povinně komise, které například otevírají obálky nebo hodnotí nabídky. Zadavatelé si k hodnocení mohou přizvat externí odborníky, pokud prokážou, že nejsou ve střetu zájmů.

LIMITY Zákon zvyšuje limit pro takzvané zjednodušené podlimitní řízení, pro které platí mírnější pravidla. Až dosud ho bylo možné využít do limitu maximálně 10 milionů korun. Nově se limit zvyšuje až na 50 milionů.

NESOUTĚŽIT NA CENU Zákon zakazuje soutěžit práce architektů a projektantů jen z hlediska ceny. U ostatních typů zakázek doporučuje další hodnoticí kritéria, jež by zadavatelé kromě ceny měli stanovit – může jít o ekonomickou výhodnost, životní cyklus, sociální dopady nebo vliv na životní prostředí.

KONTROLA VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK I nadále bude zakázky včetně těch za evropské peníze kontrolovat antimonopolní úřad. Pokud si firma stěžuje u úřadu na průběh výběrového řízení a ještě před rozhodnutím stížnost stáhne, může nově přijít až o 3,5 milionu korun z povinné kauce.

NAJÍMÁNÍ ADVOKÁTŮ BEZ SOUTĚŽE Státní instituce či města a kraje si budou na soudní spory najímat právníky, aniž by na ně musely vypisovat tendry. To proto, aby si mohly vybrat nejlepší, byť drahé odborníky – a nemusely nutně hledět na cenu.

JEDNODUŠŠÍ PRAVIDLA PRO FIRMY Pokud firma udělá v dokumentech pro soutěž formální chybu, bude mít možnost ji opravit. To nyní není možné, a zadavatelé tak musí vyřazovat výhodné nabídky jen kvůli banálním chybám.

JAKÝ MÁTE OBRAT? Firmy dnes při soutěžích předkládají čestné prohlášení, že zakázku zvládnou. Napříště bude moct město při soutěži stanovit, jaký má mít uchazeč obrat. Ale zadavatel musí prokázat, proč to chce a proč zrovna takovou výši.

DĚLENÍ ZAKÁZEK Nyní platí, že zakázky by se měly dělit, když to „určuje jejich povaha“. Tedy například vyčištění zamořeného území rozdělit na hrubé práce, které zvládne většina firem, a na ty odborné. Nově bude větší tlak na dělení tendrů. Pokud to nepůjde, musí to zadavatel náležitě zdůvodnit.

ODKRYJTE SVÉ MAJITELE Návrh zákona předpokládá, že vítězné firmy budou muset kompletně odkrýt svou vlastnickou strukturu až do koncového majitele. Dnes se povinně odkrývají pouze majitelé, kteří drží více než 10 procent akcií.

PODEZŘELE NÍZKÁ CENA Zákon dává zadavatelům nové možnosti, jak vyloučit uchazeče, který nabízí podezřele nízkou cenu. Až dosud mohl pouze porovnat předpokládanou a nabízenou cenu. Nově si bude moct předem určit, která cena je už pro něj podezřele nízká, a pak ji přezkoumat. Nebo může stanovit vzorec, podle něhož mimořádně nízkou cenu vypočítá.

KONEC BLACKLISTU Nový zákon zruší takzvaný blacklist, na který antimonopolní úřad zapisuje firmy, které při veřejných zakázkách vážně pochybily a mají zákaz se jich nadále účastnit. Aktuálně je na něm sedm společností. Podle ministerstva stačí, že zadavatelé budou moct sami vyloučit firmu, se kterou mají špatnou zkušenost.

Zdroj: 20.10.2015, Hospodářské noviny, str. 6
Události, Lucie Stuchlíková, Vojtěch Blažek

Kontaktujte nás